dalsi prispevekch

Oci které postradaji slz,
muj ty zarmutku, ma ty sharamuto,
me oci jsou zasypany piskem,
doufam, ze alespon je vysvobodi plac,
něco nebe, které jsem odhodlan,
kdyby hvezdy ti dokazaly napovedet,
o tom, jez pokladam tobe na polstar..

i v bouri pisecne dokazu tve srdce vyhledat,
vždy jsem ho dokazal nalezti, kazdou minutu,
jakkakoliv vterina me byla druzkou,
avsak v tobe jsem hledal nekoho,
kdo bude mojim pokladem,
nekoho kdo se se stane mym nebem
a to uz jednou provzdy.

Mozna mi v kazde vterine vytknes mou urazku,
muze se i stat, ze nikdy mi neodpustis.
Vždy však tu budu stat pro tebe v divoke pousti,
jako jeden zmala z tech, co pochopili.

Ano opravdu, poznas me jen podle plodu radosti,
vitaminove zadumcivosti bez hranic,
miluji pojidati plody, jako zmateny sberac,
avsak nikdy jsem nebyl vegetarian.

Mozne je, ze vis a znas slovo sharamuta,
ale to ty nikdy jsi nebyla a nikdy nemuzes se ji priblizit,
a to ani z daleka, nazyvam te však onou,
protože při pohledu do tvych oci vidim nekoho,
kdo mi je schopen ublizit a zaroven me milovat
a to tak, ze hluboce a navzdy.