úterý 2. září 2008

dalsi prispevekch

Oci které postradaji slz,
muj ty zarmutku, ma ty sharamuto,
me oci jsou zasypany piskem,
doufam, ze alespon je vysvobodi plac,
něco nebe, které jsem odhodlan,
kdyby hvezdy ti dokazaly napovedet,
o tom, jez pokladam tobe na polstar..

i v bouri pisecne dokazu tve srdce vyhledat,
vždy jsem ho dokazal nalezti, kazdou minutu,
jakkakoliv vterina me byla druzkou,
avsak v tobe jsem hledal nekoho,
kdo bude mojim pokladem,
nekoho kdo se se stane mym nebem
a to uz jednou provzdy.

Mozna mi v kazde vterine vytknes mou urazku,
muze se i stat, ze nikdy mi neodpustis.
Vždy však tu budu stat pro tebe v divoke pousti,
jako jeden zmala z tech, co pochopili.

Ano opravdu, poznas me jen podle plodu radosti,
vitaminove zadumcivosti bez hranic,
miluji pojidati plody, jako zmateny sberac,
avsak nikdy jsem nebyl vegetarian.

Mozne je, ze vis a znas slovo sharamuta,
ale to ty nikdy jsi nebyla a nikdy nemuzes se ji priblizit,
a to ani z daleka, nazyvam te však onou,
protože při pohledu do tvych oci vidim nekoho,
kdo mi je schopen ublizit a zaroven me milovat
a to tak, ze hluboce a navzdy.

sobota 9. srpna 2008

read it, if you can

je spousta slov, ktere bych chtel vyrknout,
mnoho mist, co bych chtel videt,
hvezd na nocnim nebi, v nichz bych chtel tonout
a chtel bych se prestat stydet

vim však jen jedine, to jez vi vsichni,
drive, ci pozdeji stane se něco velkeho,
nedevse chapani, zazitek vnitrni.

procitnu ze sna, opet se nadechnu,
jak tenkrat poprve,
kdy jsem zapocnul proces to nezvratny,
lidske to starnuti,
zazitek uzasny den za dnem vedouci ke smrti

byval jsem blahovy, s nejasnym cilem,
nicen cloveci zasti a ubohou malosti,
svetem, kde uz nebylo hrdinu ctnostnych,
jen pouhych loutek mucenych splinem

zdalo se zapotrebi zmenit se a obrodit nebohe,
touzil jsem po hodnotach srdce a velikosti všech,
abych nalezl sam sebe, alespon v osobe jedine

namísto toho pote prijal jsem radeji skutecnost
pobytu zde v tomto svete byt osamocen,
protože tu jenz jsem miloval,
pro jeji klid a bezpeci, ze svého nitra
téměř nadobro odstranil jsem

středa 23. dubna 2008

vysvetlivka

behem sveho courani mezi nulkama a jedniczkama, pri honbe za novymi informacemi jsem narazil na tehle v celku zajimavy manifest az definici, nekterých jedinců z nashi vyprahle generace, jez trpi prehistorickym strachem generaci predeshlych, co trpeli od jeste starsich generaci atd. a to predevshim diky dogmatum urczenym k ovladnuti stada, ktere nazyvame nabozenstvi..
My jsme ELEKTRONICKE MOZKY, skupina rebelu s nevazanou mysli.Cyberpunkeri.
Zijeme v Cyberprostoru, jsme vsude, nezname hranice.
Toto je nas manifest. Cyberpunkovy manifest.



1 I. CYBERPUNK
1/ My jsme ti - Odlisni. Technicke krysy, brodici se v oceanu informaci.
2/ Jsme nevtiravi, jak malej kluk ve skole co sedi v rohu v posledi lavici.
3/ Jsme teenager, povazujici kazdyho za ciziho.
4/ Jsme studenti hackovani pocitacovejch systemu, objevujici hloubku jejich moznosti.
5/ Jsme vyrostek v parku, sedici na lavicce, laptop na kolenou, programujici nejnovejsi virtualni realitu.
6/ Nase je garaz nacpana elektronikou. Pajena zehlicka v rohu stolu a pobliz lezici rozebrany radio - rovnez nase. Nase jsou sklepy s pocitaci, bzucicimi tiskarmami a pipajicimi modemy.
7/ Jsme ti, kteri vidi realitu jinym zpusobem. Nas uhel pohedu ukazuje vic nez obycejni smrtelnici muzou videt. Oni vidi jen to co je venku, ale my vidime i to uvnitr. To jsme my - realisti s brylemi plnych snu.
8/ Jsme cizinci, neznami i pro sousedy. Lide, hovici si ve svych vlastnich myslenkach, sedici den co den u pocitace, neustale neco zdimajici z internetu. Ne casto jsme z domova, nanejvys cas od casu. Maximalne se zajit podivat do nedaleky radiochatrce, do obvyklyho baru za nekym z tech par pratel, ktery mame, nebo za klientem, nebo do postranni ulice za svym oblibenym dealerem… nebo jen tak na malou prochazku.
9/ Nemame moc pratel, jen tech par, s kteryma chodime na parby. Kazdyho jinyho, koho zname zname jen z Netu. Nasi skutecni pratele jsou tam, na druhy strane linky. Zname je z oblibeneho IRC kanalu, z News-Groups, ze systemu, kde se poflakujem.
10/ Jsme ti, co z vysoka serou na to co si o nas mysli ostatni, nestarame se o to, jako kdo nebo co vypadame, nebo co o nas rikaji za nasimi zady. 11/ Vetsina z nas rada zije skryte, byt pro kazdeho neznamy vylucuje jen tech par lidi, se kterymi se musime nevyhnutelne setkat.
12/ Ostatni miluji publicitu, miluji slavu. Jsou znami po celem undergroundovem svete. Jejich jmena jsou tam casto slyset. Ale spojuje nas jedna vec - jsme Cyberpunkeri.
13/ Spolecnost nam nerozumi, podle obycejnych lidi, zijicich daleko od informaci a volnych myslenek, jsme "podivini" a "blazni". Spolecnost odmita nase mysleni - skupinu, zijici, myslici a dychajici jen a jedine pro jednu vec - click.
14/ Odmitaji nas, protoze myslime jako nevazani lide, a nevazane mysleni je prece zakazane.
15/ Cyberpunk ma ale i vnejsi vzezreni, je nepohyblivy. Cyberpunkove jsou lide, kteri zacinaji jako obycejni lide znami vsem nulam, ale pak dozraji do umelcu technomaniaku, hrajici elektronickou muziku, do povrchniho skolaka.
16/ Cyberpunkac je samotar nove kultury, potomek noveho veku. Kultury, spojujici nase spolecne zaliby a nazory. Jsme jednotna parta. Jsme CYBERPUNKERI.

II. SPOLECNOST
1/ Spolecnost ktera nas obklopuje je zapraskana neustalym tahanim vseho a kazdyho do sebe, zatimco se pomalu topi v rece casu.
2/ Jakkoli zarputile tomu nekdo odmita uverit, zijeme ve zkazene spolecnosti. To co vlada dela nejsou nic vic nez jen male kroky kuprdu (v nasem pripade spis dozadu - pozn. prekl.), i kdyz muze byt udelan cely skok.
3/ Lide se boji noveho a nepoznaneho. Maji radsi stare, zname a osvedcene skutecnosti. Boji se toho, co by jim mohlo nove dat. Boji se, ze by mohli prijit o to, co uz maji.
4/ Jejich strach je tak silny, ze byl vyhlasen za revolucniho nepritele a jedine volna myslenka je zbran. Jejich chyba.
5/ Lide musi tento strach setrast. Jaky je smysl lpet na ty trosce, co prave clovek ma, kdyz zitra muze mit vic. Vse co musi udelat je natahnout ruce a neodmitat nove; dat volnost mysleni, napadum, slovum.
6/ Po cela staleti byl vsem generacim predkladan stejny vzor. Idealm je to, co uznavaji vsichni. Individualita je zapomenuta. Vsichni mysli stejnym zpusobem. Od detstvi vam neustale vstepuji svoje mysleni. A kdyz se nekdo odvazi vzdorovat autorite, je potrestan a davan za spatny priklad. " Tohle se vam stane, kdyz odmitnete uciteluv nazor a vyjadrite vlastni ! ".Nase spolecnost je zkazena a potrebuje lecit. Lek spociva ve zmene systemu…

III. SYSTEM
1/ Tento System. Staleti stary, stojici na principu bez nejistot. System, ktery se od doby co vznikl prilis nezmenil.
2/ Tento system je spatny.
3/ Tento System nam musi narizovat svoji pravdu, takze vladne. Vlada potrebuje, abychom ji slepe poslouchali. To je to, proc zijeme ve svete zastinenych informaci. Kdyz lide ziskaji informace jiank nez od vlady, neumi rozlisit dobre od spatneho. A tak lzi se stavaji pravdou a pravda - pravda podstatou neceho docela jineho. Takto vudci osobnosti vladnou pomoci lzi a obycejni lide nemaji ani paru o tom, co je a co neni pravda, a slepe tancuji jak vlada piska.
4/ Bojujeme za svobodu informaci. Bojujeme za svobodu projevu a tisku. Za moznost volne vyjadrit myslenky bez toho, aniz by nas za to kdokoli trestal.
5/ I v nejvyspelejsich a ‚demokratickych' zemich system zkresluji informace. Zrovna tak v zemich, ktere se povazuji za kolebku projevu. Zkreslovani reality je jedna z hlavnich zbrani systemu. Zbrani, pouzivanou velmi casto a velmi uspesne.
6/ Je to Net, kdo nam pomaha volne sirit informace. Net, bez hranic a informacnich limitu.
7/ Nase je tvoje, tvoje je nase. 8/ Kazdy muze sirit informace, beztrestne.
9/ Sifrovani je nase nejvetsi zbran. Tak se revolucni myslenky mohou sirit beze ztrat, a vlada muze jen tusit.
10/ Net je nase kralovstvi a v nem jsme Kralove.
11/ Zakony. Svet se meni, ale zakony zustavaji porad stejny. System se nemeni, krome malych detailu, ktere si vynucuje pokrok, ale cela koncepce je porad stejna.
12/ Chceme nove zakony. Zakony, ktere pasuji na dobu, v niz zijeme, na svet, co nas obklopuje. Ne zakony, co uz davno prosly zarucni lhutou. Chceme zakony pro dnesek. Zakony, ktere se budou hodit i pro zitrek.
13/ Zakony co nas omezuji = zakony, ktere zatracene potrebuji predelat.

IV. VIZE
1/ Nekteri lide se nestarji o to, co se deje globalne. Zajimaji se jen o deni v jejich nejblizzsim okoli, v jejich mikrosvetech.
2/ Tito lide vidi jen temnou budoucnost, proto vidi zivot jen tak, jak ho ziji.
3/ Ostatni projevuji zajem o globalni zalezitosti. Zajimaji se o vse, o perspektivu budoucnosti, o to co se bude globale dit.
4/ Jsou to daleko vetsi optimiste. Pro ne je budoucnost mnohem vic cista a mnohem krasnejsi, proto se v ni vidi a vidi v ni vic vyzralych lidi, vyzraly svet.
5/ My jsme uprostred. Zajimame se o soucasne deni, ale stejne tak i o to budouci.
6/ Surfujeme po Netu, a Net se stava vyspelejsi a vyspelejsi.
7/ Zanedlouho bude vsechno v tomto svete pohlceno Netem: od obrannych systemu po domaci PC.
8/ Net je domovem anarchie.
9/ Nemuze byt kontrolovan - v tom je jeho sila.
10/ Za chvili bude na Netu zavisly kazdy.
11/ Budou tam vsechny informace, uzavrene v propasti jednicek a nul.
12/ Kdo ovlada Net, ma vladu nad informacemi.
13/ Budeme zit ve smesi minulosti a soucasnosti.
14/ Spatne veci prichazeji od lidi, ty dobre od technologie.
15/ Net bude ovladat male lidi, a my budeme ovladat Net.
16/ Proto nebudes ovladat, ale budes ovladan.
17/ V informacich je MOC!

V. KDE JSME?
1/ Kde jsme?
2/ Zijeme ve zkazenem svete, kde zast je zbrani, a svoboda - sen.
3/ Svet dospiva tak pomalu. Pro Cyberpunk je tezke zit v nedostatecne vyvynutem svete, pozorovat lidi, kteri maji jeste hodne co dohanet.
4/ My jdeme kupredu, ale oni nas porad tahaji zpet. Spolecnost nas potlacuje. Ano, potlacuje svobodu mysleni. Jejimi surovymi vzdelavacimi programy ve skolach a univerzitach. Vstepuji detem jejich nazory a kazdy pokus vyjadrit jiny nazor je odmitnut a potrestan.
5/ Nase deti vyrustaji vychovavane timto starym a stale nezmenenym systemem. System, ktery toleruje nesvobodu mysleni a pozaduje striktni dodrzovani svych pravidel…
6/ V jak rozdilnem svete by jsme mohli zit, kdyby se lide neplazili, ale delali skoky kupredu.
7/ Je tezke zit v tomhle svete, Cyberpunkeri.
8/ Je to jako by se cas zastavil.
9/ Zijeme na spravnem miste, ale ve spatny cas.
10/ Vsechno je tak obycejne, lidi jsou porad stejni, jejich skutky take. Jakoby lidstvo citilo nalehavou potrebu zit ve starych casech.
11/ Ale jsou i ti,kteri zkousi najit svuj svet, a kdyz ho najdou, zridi si ho. Postavi ho na svych myslenkach. Meni skutecnost. Tento svet lezi za ni a tak ziji ve virtualnim svete. Na myslenkach, nad realitou.
12/ Jini jednoduse prijimaji svet tak jak je. Ziji v nem, ackoliv ho nemaji radi. Nemaji na vyber nic jineho nez doufat, ze se svet dostane z tehle prazdnoty a bude lip.
13/ To co my chceme udelat je zmenit tuto situaci. Pokousime se prizpusobit svet nasim predstavam a potrebam. Co nejvic vyuzit to, co je OK a ignorovat smejdy. Zijeme v tomhle svete jako Cyberpunkaci. Nezalezi na tom, jak obtizne, ale jakmile proti nam bude spolecnost bojovat, my ji to vratime.
14/ Stavime nase svety v Cyberprostoru.
15/ Mezi jednickami a nulami, mezi bity informaci.
16/ Zakladame spolecenstvi. Spolecenstvi Cyberpunku.



Spojte se!
Bojujte za svoje prava!


14. unora 1997

Christian As. Kirtchev